Od roku 2012 je časopis vydáván Katedrou politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Katedra se vydávání časopisu ujala po ukončení výzkumného záměru Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy "Politické strany a reprezentace zájmů v soudobých evropských demokraciích" (kód MSM0021622407).

Profil katedry

Katedra politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity byla založena v roce 1990 jako akademická instituce, poskytující komplexní vzdělání evropské úrovně v oblasti politických věd. V současné době jsou zde vyučovány dva studijní obory a to Politologie a Bezpečnostní a strategická studia (BSS). Studijnímu zaměření odpovídá i rozdělení katedry na Oddělení politologie a Oddělení bezpečnostních a strategických studií. Vydávání recenzovaného časopisu zaměřeného na sféru výzkumu voleb a volebních systémů navazuje na rozvoj studia této tematiky komparativní politologie na katedře.


 

Do roku 2012 vydával časopis Institut pro srovnávací politologický výzkum (ISPO)

O ISPO

Institut pro srovnávací politologický výzkum (ISPO) vznikl jako platforma pro řešení výzkumného záměru Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy "Politické strany a reprezentace zájmů v soudobých evropských demokraciích" (kód MSM0021622407). Jde o grant na období let 2005-2010, jehož nositelem je rektor Masarykovy univerzity prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D. a jenž je realizován na Fakultě sociálních studií za vzájemné spolupráce členů brněnských politologických pracovišť.

Výsledky výzkumného záměru jsou periodicky podrobovány interním i externím evaluacím, které jsou založeny především na hodnocení dosavadních (publikačních) výstupů členů řešitelského týmu.

Interní evaluace probíhají v rámci jednotlivých pracovních skupin, externí evaluace provádí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a/nebo Masarykova univerzita.

Profil

Cílem ISPO je zkoumání úlohy politických stran a dalších politických aktérů v procesu reprezentace zájmů v podmínkách víceúrovňové vlády. Pozornost badatelů je tedy věnována nejenom etablovaným politickým stranám, ale také širokému spektru zájmových skupin (jimiž mohou být odbory, církve, ekologická a sociální hnutí, média atd.).

Všichni výše zmínění aktéři působí a svou činnost vykonávají v několika politických rovinách (lokální, regionální, státní a evropská úroveň), které jsou do jisté míry propojené a vzájemně se ovlivňují. K výzkumu je pak třeba přistupovat s vícerozměrnou optikou tak, aby analýza byla schopná obsáhnout jevy spojené s tím, co odborníci nazývají víceúrovňovou vládou - multilevel governance. V důsledku vícerozměrnosti totiž dochází k dynamickým proměnám strukturních, komunikačních a organizačních vzorců politických aktérů i jejich vazeb.

Je tedy patrné, že je rovněž nutné inovovat či rozšířit rejstřík konceptuálních a metodologických nástrojů, pomocí nichž dochází k analýze zkoumaných jevů. Je nutné modifikovat klasické pojetí systému politických stran (které je v současnosti vztaženo primárně spíše k národnímu kontextu) i jejich funkcí. Pojmový aparát teorie politických stran a politologických odvětví, soustřeďujících se na výzkum stran a stranických systémů, je zapotřebí rozšířit tak, aby byla možná efektivní deskripce, analýza a v neposlední řadě uspokojivá explanace těchto procesů (včetně jejich charakteru, dynamiky a důsledků).

Proces "vrstvení" výkonu moci se (zejména v souvislosti s probíhajícími strukturálními a funkčními přeměnami) nevyhnul ani České republice, kde zatím ve srovnání se západoevropským politologickým výzkumem vykazuje původní "české bádání" značných deficitů.

Nahoru

 
 
autorizace