Volby ve víceúrovňové perspektivě

Současné demokracie umožňují konání volební soutěže při obsazování široké škály institucí na různých úrovních. Volební analýzy i studie věnované vztahů volebního a stranického systému se přednostně věnují volbám národních parlamentů, resp. jejich dolních komor. Jedná se o logickou volbu, protože právě tyto instituce mají rozhodující pozici v ústavním systému a k nim se upírá největší zájem voličů i politických stran. Komplexní výzkum by ovšem neměl opomíjet roli ostatních volených orgánů a volebních soutěží, kterými jsou obsazovány. Jejich existence umožňuje politickým aktérům usilovat o dosažení různých cílů a volit různé strategie podle toho, jaké volby se právě konají. Stranická soutěž při volbě těchto orgánů nejednou představuje něco jiného, než jen pouhé opakování národních voleb v jiných podmínkách. Okruh relevantních aktérů prochází na sub- či supranacionální úrovni poněkud odlišnými procesy než na úrovni národní, liší se také volební chování a motivace voličů. Integrační i decentralizační procesy v Evropě potenciálně posilují význam institucí mimo národní úroveň a s tím i posilují potřebu adekvátního zachycení voleb nejen v rovině celostátního parlamentu, ale v perspektivě obsahující více rovin.

Cílem čísla 1/2008 časopisu Evropská volební studia proto je shromáždění textů, které reflektují potřebu prohloubení studia voleb i mimo národní volby prvního řádu. Preferovány jsou texty, které se zaměřují na metodologii výzkumu voleb ve víceúrovňové perspektivě, a komparativní i případové studie, které se věnují soutěžím na jiné než národní úrovni (lokální, subregionální, regionální, evropské), případně vztahu mezi volebními arénami, které představují celostátní volby a volby konané na ostatních úrovních.

Nahoru

 
 
autorizace